Prvotinu hodnou pozoru vydala fotografka publikující pod pseudonymem Petra Rosette. Její sbírka Dovnitř obrácené oko je svazek čítající přes 170 pětiverší inspirovaných východní poezií a ilustrovaný třemi autorčinými fotografiemi (a jednou navrch na obálce). Samotné básně jsou drobné reflexe z krajiny i od stolu, fantazijní představy i komentáře k současnému světu. Jejich vnitřní čas trvá porůznu od cvaknutí spouště až po poněkud esoterické nekonečno. Při značné skepsi k současné civilizaci se snaží zdůraznit vlastní individualitu a svět jako nekonečný časoprostor, drobně zvrásněný našimi pozemskými životy, jež slouží snad jen k tomu, aby byl nekonečný čas něčím vnitřně provázán. Není divu, že při tomto zasazení sbírka neobsahuje téměř žádné milostné texty, což je vzhledem k poměrům v ženské poezii vcelku příjemné osvěžení.