Lidé pobíhali kolem, nestíhali, čistili sedla i koně. Bylo odporné jarní vedro. Zřejmě se nikdo nedíval, když mě Jan táhnul smykem do umývárky. Pustil vodopád s důvěrou, že ztlumí naše hlasy. Vyšpulila jsem na něj zadek a rovnou pevně stiskla zuby. Byl vzrušením bez sebe. Chytil mě za boky a bručel si jako medvěd.
„Doufám, že to oceníš.“...