Existuje jen jedna jediná rovnice schopná popsat a zahrnout celý vesmír, neboť všechny ostatní jsou matematicky rozporné, píše známý fyzik a popularizátor vědy Michio Kaku v knize Božská rovnice. Mohla by být objevena v rámci strunových teorií, jimiž se Kaku zabývá. Zatím jsme ji ovšem ani po desítkách let pátrání nenašli. Pokud se božskou rovnici podaří zformulovat, co to bude znamenat? Proč existuje něco spíše než nic? Měl „Bůh“ při stvoření kosmu na výběr z více možností? Kaku čtenáře nejprve provede dějinami fyziky a poté uvažuje nad odpověďmi. Dokáže čtenáře zaujmout, na druhou stranu necelých 200 stran je pro tak ambiciózní plán dost malý prostor. Často se tak autor musí spokojit s poněkud překotnými vysvětleními, která někdy zachycují jen část problematiky a jindy laikům nejsou moc srozumitelná. Neodpustí si také až příliš optimistické snění, do nějž upadá i v dalších knihách – třeba o tom, že se před zánikem vlastního vesmíru dokážeme přestěhovat do jiného. Knihu lze číst jako rychlý a inspirativní průvodce dějinami odkrývání tajemství přírody a kosmu se vzrušujícím závěrem. Ti, kdo se o záhady vesmíru zajímají hlouběji, pak najdou spoustu dalších podrobnějších publikací.

(...) Michio Kaku zjevně usoudil, že ten, kdo rovnicím - o kočkách nemluvě - už dříve rozuměl, další vysvětlení nepotřebuje, a kdo se v nich neorientuje, asi to nedožene. Autor čtenáře nezkouší, spíš se ho zkouší okouzlit. Přivádí jej k dalším a dalším teoriím, k uvědomění, že fyzika opravdu neskončila Einsteinem. Skrze všechny ty kvarky a červí díry dochází k poznání, že vesmír je asi skutečně pouze třírozměrný, pokud tedy nepočítáme čas, ale mnoho dalších vesmírů, které všude kolem vznikají a zpravidla vzápětí zanikají, bude zřejmě jedenáctirozměrných. (...)

(...) Obrovský bonus této knihy je to, že všechno vysvětluje velmi srozumitelně, proto je publikace vhodná úplně pro každého. Podstatu a pointu knihy vidím v tom, že se Michio Kaku snaží hledat podstatu vzniku vesmíru či života samotného a odpovídat na otázky typu: kdo jsme, odkud jsme přišli a jaký je smysl lidské existence. Hledá jedinou a jednoduchou božskou rovnici, která by dokázala na tyto otázky odpovědět a podat jednoznačné vysvětlení.

Přiznávám, že jsem humanitně zaměřená a fyzika mě ve školních dobách upřímně děsila. Na druhou stranu mě ale tenhle svět vzorců a přírodních zákonů fascinoval a nepokrytě závidím každému, komu bylo dáno ho pochopit. Já se do něj snažím alespoň nesměle nahlédnout díky knihám, které složité jevy líčí pro laiky pochopitelnou formou. Líbil se mi například Jirkův tajný klíč kvesmíru od Stephena Hawkinga, který je sice primárně určen dětem, ale vím, že nejsem sama, kdo na stránkách této knihy hledal odpovědi. Stejně nadšeně jsem tedy uvítala novinku Božská rovnice (vydává Prostor, překlad Jan Petříček). Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, profesor teoretické fyziky a popularizátor vědy Michio Kaku, se v ní jako už v několika svých předchozích dílech (Einsteinův vesmír, Dále než Einstein nebo Fyzika budoucnosti) vyznal ke svému obdivu k Albertu Einsteinovi a fyzice jako takové. A opět to udělal čtivou formou vhodnou pro každého čtenáře, i pro toho, který je jako já fyzikou spíš okouzlen, než by jí rozuměl. Zvolil srozumitelný jazyk, za což samozřejmě vděčíme také překladateli Janu Petříčkovi, a odborné části naředil humorem. Samozřejmě, že se u vysvětlování některých jevů neobešel bez vzorců a výpočtů, ale v takové chvíli nechybí obsáhlé vysvětlivky pod čarou. Stačila mi pak jen tužka, papír a snadno jsem si některé isložité operace načrtla, pochopila. (...)