Stísněný svět sbírky Popel dnů je z většiny vymezen čtyřmi stěnami, mezi nimiž se odehrává pozvolné odcházení člověka. Hlas sbírky reflektuje situaci postavy otce, který má po mozkové příhodě ochrnuté tělo i vědomí. V úsporných a strohých básních, kde na přemrštěný patos již nezbývá místo, jsou tematizovány zdánlivě drobné bezvýznamné okamžiky, které v celkovém kontextu však nabývají rozměrů mezních situací.