(...) Přidaná hodnota naštěstí leží v obrazové části, byť se v ní nachází řada snímků nejednou už předtím publikovaných i knižně. Avšak nalezneme zde rovněž práce málo známé, například zachycující osobnosti z amerických republikánských a filozoficky konzervativních kruhů (Lukas soustavně spolupracoval s jejich periodikem National Review); půvabné je připomenutí pražského Semaforu, v němž Lukas počátkem šedesátých letech fotografoval, nebo návštěvy hudebníka Louise Armstronga. Lukas byl spolu s Karlem Hájkem asi nejbytostnějším fotoreportérem, kterého česká fotografie v minulém století měla. Na rozdíl od Hájka ovšem nebyl absolutním pragmatikem, jenž by před mocnými i před sebou samým alibisticky dělal „já nic, já služebník s kamerou“. Od čistokrevné reportéřiny se Lukas po únoru 1948 uchýlil k tehdy nepublikovatelnému dokumentování reálného života a k zakázkám například místopisného rázu. Pro základní seznámení s tímto tvůrcem, pro představu, jak pestrý byl jeho život a široký jeho záběr, je výběr Lidé 1930–1995 dostačující.

Kniha Jan Lukas: People / Lidé 1930-1995 je fascinujícím pohledem na tvorbu jednoho z nejznámějších českých fotografů 20. století. A jak název napovídá, její unikátnost je mimo jiné v tom, že je svébytnou kronikou uplynulých desetiletí… (...) Kromě úchvatných snímků jde tedy i o knihu, která může poučeným znovu připomenout, jak magická dokáže být reportážní fotografie… Autorky výboru Helena Lukas (fotografova dcera) a Nadia Rovderová (známá pražská galeristka z galerie Artinbox) se zkrátka s nesnadným úkolem vybrat to nejlepší vyrovnaly skvěle – a jejich knížka bude žít i za pár desítek let, což se povede málokterému autorovi…